Jednoho krásného dne, kdy svítíčko slunilo, zpíváci ptákali a štípy mouchaly, přišel k nám študý chudent v rozpláštěném trháku, tabaje nemáku.
Študám tě vítáku! Stolni si k sedu a uchlebuj si našeho kroje! V tom ale náš štěk zapesal, zaocasal vrcasem a cupama zanohal. Mňouka zakočkala a záprálha se na protaží. Pišť zamyšela, študý chudent se polekal, přeplotil skok, močil do skočůvky mezi žábající kváky a pelášil přes hrachovo tátoviště, div si lámy nepřehnátal a blákoty nezakalhotil.