Víra v to, že jsme pouze směs vody, uhlohydrátů a bílkovin je stejně nesmyslná a pomatená, jako rčení 'bůh tě potrestá'.
Největší absurdita našeho světa je to, že většina lidí si myslí, že je nad námi NĚKDO (resp. něco konečného - entita), kdo to tady řídí. Slovo BŮH je pro jedny modlou a nejvyšší autoritou, pro jiné nesmysl, ke kterému se staví až militantně. Tato nevědomost rozděluje společnost na několik segmentů, které spolu bojují. Každý o svou 'PRAVDU'.
Velkým zlem jsou církve a náboženské organizace, které lidem nutí koncept 'zlobného pánbíčka', který nás potrestá, když nebudeme dodržovat jistá pravidla. Tento koncept je pouze nástrojem moci pro církve. Skutečnost, že mu lidé věří, je degraduje na nízkou inteligenční úroveň.
Slovo BŮH vyvolává u části společnosti pocit strachu a autority, na druhou stranu posměch pobožným lidem a distancováním se od všeho duchovního.
Slovo bůh (tak jak ho chápu-nechápu já) by při tom mělo zahrnovat tyto významy: Bytí - komplex energetických polí vesmíru a jejich souvislostí, energie, příroda, vesmír, absolutno, mír, pohyb, záměr, život, já, my, ty, vy, oni :). Každý z nás je s tím všeobsahujícím propojen. Uznání vyšší autority jako svázanost vesmíru se sebou samým je ten správný směr chápání, toho co bůh/bytí je. Nelze to však nikdy myšlenkově obsáhnout, protože naše chápání je tak malé, že nemůže pojmout něco tak velkého - nekonečného. Je jeho podmnožinou, resp. projevem.
Co vlastně je absolutno a jak s ním jsme propojeni, můžete pochopit, pokud si poslechnete přednášky od nejznámějšího českého jogína a mystika Eduarda Tomáše. Jóga je vlastně praxí propojování s absolutnem - resp. malého já s velkým univerzálním "jástvím". (Pokud máte někdy depresi nebo jiný špatný psychický stav, tak doporučuji si E.Tomáše aspoň poslechnout - když jsem ještě měl podobné stavy, tak mi to fungovalo výborně).
Víra v to, že jsme pouze kusy masa, kostí, respektive směs vody, uhlohydrátů a bílkovin je stejně nesmyslná a pomatená, jako rčení 'bůh tě potrestá'. Myslíme si, že víme všechno, ale to je jen pýcha. Je to jako kdybychom žili v dvourozměrném placatém světě a byli bychom schopni před sebou vnímat svět jen lineárně. Tyto čárky, které bychom před sebou viděli bychom považovali za konečné a všeobsahující.
Představte si, že náš 3D svět, tak jak jsme vybaveni k jeho vnímání je pouze podmnožinou 4D, 5D, až nekonečně dimenzionálního prostoru. Je to pravda? To je zásadní otázka. Je to sporné, protože dokazovat něco, co se příliš vymyká našemu chápání světa, je těžké. Je to otázka přesvědčení, VOLBY - CESTY. Je však možno si ověřit, že to skutečně tak je. A to tak, že začneme trénovat svoje vnímání meditací a jinými technikami.
Pokud tuto multidimenzionální teorii přijmeme a zavedeme ji do praxe, má to několik výhod. Budeme se na svět dívat, jako by byl zázračný a plný tajemství, takže nás nemůže nudit. Budete pak moci zjistit, že se tento svět dá využívat - že ho můžete velmi ovlivňovat a že každý čin i myšlenka má nekonečné množství důsledků. To člověka vede k pečlivé volbě toho, co dělá a na co myslí a tím přebírá odpovědnost za svou existenci. Pokud pochopíme část energetických souvislostí, zjistíme, že smrt není konec všeho z nás a tím pádem se jí nebudeme muset bát. V tomto multidimenzionálním světě všichni reprezentujeme část energie - síly, která je součástí komplexu ve kterém se všechno stále mění.