K těmto výtvorům mě inspirovala povídka O študém chudentovi, kterou mi kdysi máma říkala.
Dalo by se to chápat i jako nedělání českého jazyka.
Ruká leva se vám může textáním tohoto čtu vyměnit za rukou pravu.
Dejte si proto pozor, aby se vám pak nestranaly plety.
vznikami přesmyčkají slovní srandovy, tak si možná trochu vyplícujete tlemy, ale to je dobře, protože zdravík je kyslý :)
Jednoho ránného krásna jsem se rozhodl, že si na stodolek u písky půjdu vyzkoušet, jak benzí hořín. Věděl jsem, že v dílnovy tátě jsou různé hořlavy s nádobinami, ze kterých čpí smradné opoje.
Po tom, co jsem se ujistil odjezdovým tátem, vdílnajíc se do krady vybral jsem si pokusu pro svůj plechovek. Ředín s benzidlem, k tomu trocha plechovu do olejky a můžu to nosně odtajnit na stodolek za pískou. Usirkované krady z domova si kapsám v nese. Pískou k cestu se mi hoňou hlaví myšlenkové různy: co když ta výbucha plechne? Musím tam tu hoďku sirknout z dálky, aby mne spál neoohnil. Skoro celou škrtku mám vykrabičkovanou a vyházenou, dokonce i jedna plechla do spadovky, ale předtím zhasla.
Dělá se nic nedat, budu se muset plechovknout k přiblíže a blízknout to ze zápalu. škrt, hop a trefa - děj se nenicá! Plechám k sedovce a chci zvedovku plechnout, ale teplím nějaké cíťo. V hořce jen plechoví plamý malínek - to je ale zklamné velkání. Vidínek ani nebyl plamnět, protože sluní svítíčko. Nevyšlo to, hasínek uplamím a zastopím hladi.
Nadechuji se, plechám do fouky a okamžitě se z vývaly plechoví plamenný obrovsk, který mi ovlasnul žehy i obočí. Hlavám se po pláce a smradím takový ten cíť, jako když vlasíte pály nebo nehtíte škvary. Trochu jsem se šokoval ze vzpamatu a uvědomuji si, že z toho může být průserý velk. Zjišťuji, že v hořce opět plechoví plamý malínek. Zapískám ho sypem. Po uplamenění hasu mi nedošlo, že pála ještě plechoví a hned jsem si poprstil pál. Musím počkat, až stydovka vyplechne. Sypku jsem nakonec vyplechovkal a hromadil do hody harampádí.
Vdomil jsem se do vrátu abych se zrcadlil do podíva, co mi hlavlo na zbydě, ale dřív mě umámila vida a to ji asi děsně vypěknilo. Zkoumně mě chvílela a ptala se, co jsem vyváděl. Nakonec ze mne přiznala vydolování a hned jsem lepal schytáka.